Chceš zkazit dojem hned ze začátku? Tak to jsi na správné adrese! Dnes ti poradím, jaké první věty dokážou protočit oči nejednomu porotci literárních soutěží. Pokud máš rád klišé a plánuješ ho napálit rovnou do první věty, dnešní článek je právě pro tebe. 

Jak teda vypadá správně nudný začátek textu?

1) Věty, které se snaží vyvolat otázky svou komplikovaností a nesrozumitelností. 

Čtenář chce být zvědavý, ne kompletně zmatený, ale pokud chceš, aby si pro rozluštění hned první věty rýsoval mentální diagramy, tak proč ne?

2) Počasí – Bylo slunečné nedělní ráno. 

Nebo ještě lepší – temná, deštivá noc. To je ta správná nuda. Pokud se ale chceš vyhnout klišé a začít počasím, vol raději nějaké neobvyklé, až extrémní. Třeba liják na poušti.

3) Klišé situace jako probuzení nebo sen – Postava ABZ otevřela oči a… Postava ZBA procitla z neklidného snu.

To by nebyla povídková soutěž, aby se v první větě někdo neprobudil! Dokonce ani Christopher Nolan nezačíná svůj film Počátek probuzením, a to v něm postavy většinu času spí!

4) Útěk: Postava uháněla ulicí/lesem/kanálem/…

To je ale drama! Tahle věta má náboj, akci, otázky – před čím postava utíká? To je všechno pravda, ale stejně bohužel uvažuje spousta autorů. Chceš klišé? Nehledej dál a sáhni po útěku. Chceš být originální? Zamysli se nad něčím zajímavějším.

5) Klišé fráze: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

Tohle jsme všichni slyšeli už stokrát za život – pokud si tohle můžeš říct o své první větě a nechceš odradit čtenáře, vymysli jinou. 

ALE! Jak už to se psaním bývá, neexistují pravidla, jen doporučení. A všechna doporučení se dají a mají obcházet, když pro okliku vymyslíš kreativní způsob. Body 2-5 fungovat můžou, pokud jim ve druhé větě připravíš nějaký twist – něco, čím dáš celému vyznění nový smysl.

Poslední bod je proto třeba brát s rezervou.

6) Dialog

Na dialogu jako takovém není nic špatného. Ale pro první větu se většinou nedoporučuje proto, že nepřináší vizualizaci. Čtenář má nejradši, když se může chytit nějaké představy. Tady už najdeme výjimek víc – i příkladů, jak do první věty onu vizualizaci přinést.

Pojďme se na ně podívat.

Přestože jde o přímou řeč a uvozovací větu, dokážu si scénu dokonale vizualizovat. A Fančinu otázku si rázem kladu i já jako čtenář. Jde o pohádku pro děti, ale i mě teď sakra docela zajímá, co hodlá táta s tou sekyrou vyvádět v Kristýnčině pavučině od E. B. Whitea.

Nic převratného, ale věta s sebou nese plíživou atmosféru strachu, navíc si čtenář dokáže situaci bez problému představit. Chce se Gared vrátit, protože se bojí? Čeho se bojí? Má se vůbec důvod bát, když chodí světem, kde se hraje Hra o trůny od G. R. R.Martina?

Důkaz, že to jde i bez vizualizace. Věta čtenáři nastiňuje hlas, něco o postavě, vyvolává onu položenou otázku, ale to je tak vše. I přesto se Mechanický pomeranč od A. Burgesse stal kultovní záležitostí. 

Co z toho všeho vyvodit? Nabízí se několik otázek:

„Když první větu nezvládnu, skončí moje knížka jako pohotovostní záchrana při výpadku dodávek toaletního papíru?“

Ne, stejně jako příklady výše bych mohl najít spoustu slavných knížek, které začínají nudnou a tuctovou větou. Některé dokonce počasím!

„Dobře teda, ale když třeba napíšu větu století, půjde moje knížka na dračku a lidi mě budou milovat?“

Taky ne. Když se ti první věta povede, čtenář si přečte větu druhou a nejspíš celý první odstavec. Pokud si ho ale nezískáš tam, a hlavně pokud tvoje harpuny nebudou během první kapitoly dost silné, čtenář se ti vysmekne a ona hvězdná první věta ti byla k ničemu. 

Argumenty proč první větě nevěnovat tolik pozornosti:

První věta je obecně přeceňovaná. Musela by být opravdu tragická, aby čtenáře odradila natolik, že by skončil jejím přečtením. Dokonce jsem si na tohle dělal menší průzkum, který mi potvrdil, že jde skutečně o zlomek lidí. První odstavec, první strana a první kapitola jsou mnohem důležitější. A prvnímu odstavci se budeme věnovat někdy příště.

Argumenty proč první větě věnovat tolik pozornosti:

Protože dobrá knížka je směsí stovek ingrediencí, které jsou připravené s láskou, péčí a dávkou perfekcionismu. 

Protože jednou z ingrediencí je i první věta, což bude i první dojem z tvého textu.

Protože tvoje knížka je něco tvoje dítě… a přece nechceš odfláknout jeho výchovu, žejo.

Další tipy najdeš na instagramovým profilu @klub_psacu.

Autor: Petr z Klubu psáčů